Výchova dítěte ve 21. století

Ariya/ Naše Učení, Vztahy

Ariya: Doufám, že žádné dítě nikdy nebude svěřeno do výchovy páru stejných pohlaví či někoho s takzvaným „jiným pohlavím“ – ve skutečnosti neexistujícím (viz genetika).

„Neučte své děti přizpůsobovat se společnosti a tomu, co v ní je, dělat kompromisy s tím, co je před nimi. Dejte jim vnitřní hodnoty, se kterými mohou změnit společnost a odolat ďábelskému projektu globalizace všech mozků. Protože globalizace není jen ekonomickým, ale také biologickým fenoménem, vnucuje nám globální touhy a globální chování, které v konečném důsledku způsobí změny v našem způsobu myšlení.Dnešní svět potřebuje rebely, duchovní rebely.“

~ Tiziano Terzani

Velmistrovy výroky na téma výchova dítěte

1. Alespoň malé děti by měli mít přednostně až pouze hmotné hračky a s digitálními aby se poklidně počkalo. Pak nebudou mít příslušné děti ani následní dospělí na techniku tolik připoutanosti (a nebudou opakovaně potřebovat digitální detoxikaci) – a hlavně mozek dítěte se více vyvíjí s hmotnými podněty.
2. Nezavrhuji tělesné tresty, jelikož jde o rychlý a jednoduchý působ znázornění fungování zákona příčiny a následku.
   • „Když jsem byla děcko, nevzali mě k psychologovi. Matka mi jednou fackou otevřela čakru, stabilizovala karmu a očistila auru….!“ – https://cz.pinterest.com/pin/255860822568509325.
3. Naopak jako trest neradím domácí vězení či bytí po škole, jelikož to s příslušnými prostředími přivodí negativní vnímání.

Převzatý příspěvek z Facebooku – o zbytečném strachu z chyb

Petra Havlová

30. 10. 2022 – 17:36

PROGRAM CHYBOVAČ

Hlavně ne-udělat chybu, pomyslela si. A žaludek se jí sevřel úzkostí.

Hlavně ne-připustit chybu, pomyslela si. A celá se rozechvěla.

Když udělám chybu – jak budu vypadat před ostatníma?

Když udělám chybu nikdy to nikomu neřeknu, nepřiznám to.

Tolikrát za svůj život slyšela:

– chyby se neodpouští,

– chyba je hanba,

– nesmíš udělat chybu,

– ty jsi chybou našeho života

A vždy jí to tolik bolelo

A tak byla premiantkou třidy, vždy se skvěle učila, vždy se snažila být krok před jakoukoliv CHYBOU.

Ale pořád to bylo málo a ta CHYBIČKA se vždy nějak vloudila.

Po každé ,,CHYBĚ,, přišlo zklamání její matky, JEJÍ strach a pak i JEJÍ zklamání ze sebe.

A tak zatvrzela. Ta tvrdost, ten strach v ní ale zůstal do teď.

Každé selhání, každou chybu si tisíckrát protáčela v hlavě a vyčítala.

Pokaždé se jí otevřel ten hrozivý obraz její matky, která nad ní stojí s přísným pohledem neodpouštějícím žádné pochybení.

Měla strach přiznat jakékoliv selhání před sebou, natož před druhým.

Ani její matka si nebyla schopna odpustit žádnou chybu, žádné škobrtnutí.

Program CHYBOVAČE se táhl celým jejich rodem.

Tvrdost a zatvrzelost se přenášela jako horký brambor mezi ženami z jedné na druhou.

Ona ale časem pochopila, že ten začarovaný kruh PROGRAMU CHYBOVAČE může ukončit, může z něj vystoupit.

Pro sebe, pro své děti jej začala ukončovat, učila se laskavosti k sobě i k druhým. Postupně se naučila přijímat jakékoliv ,,pochybení,, jako možnost růstu.

Už ne jako trest.

Ale jako možnost poznání co jo a co ne.

Zjemnila

Uvolnila se

Odpustila si

Narovnala se

Přijala se

Osvobodila se,

Osvobodila PROGRAM CHYBOVAČE

Vyhrává, každý den, každou minutu. Už jen tím, že poznala své zranění a OSVOBODILA jej.

PetRa

*Text lze sdílet, kopírovat, použít pouze v plném znění včetně odkazu na mé stránky*

www.cesta-duse.cz

Druhý převzatý příspěvek z Facebooku – o odpovědnosti

Starká Eva (komunita) 21. 9. 2023

Žena mala veľa problémov. Nespávala, cítila sa vyčerpaná, bola podráždená, nevrlá, kyslá a večne chorá, až sa jedného dňa zrazu zmenila.

Situácia okolo nej zostala nezmenená, ale ona sa zmenila.

Jedného dňa jej manžel povedal:

miláčik, už tri mesiace si hľadám prácu a nič som nenašiel, idem si dať pár pív s kamarátmi.
Odpovedala mu: dobre.

Syn jej povedal: mami, som slabý vo všetkých mojich univerzitných predmetoch…
Odpovedala mu: ok, uč sa a ak to nestihneš, tak si semester zopakuješ, ale zaplatíš školné.

Jej dcéra jej povedala: mami, narazila som autom.
Odpovedala: dobre, vezmi ho do dielne, zisti ako zaplatiť opravu a kým ti ho opravia, môžeš chodiť autobusom alebo metrom.

Dcera jej povedala: mami, prídem k tebe na pár mesiacov.
Odpovedala: dobre, budeš spávať na gauči a v skrini si najdeš nejaké prikrývky.

Všetci boli v rozruchu, tak im to vysvetlila… „Trvalo mi dlho, kým som pochopila, že každý je zodpovedný za svoj život, trvalo mi roky, kým som zistila, že moje trápenie, moje umŕtvovanie, moja depresia, moja odvaha, moja nespavosť a môj stres nevyriešili vaše problémy.
Nie som zodpovedná za vaše činy, ale som zodpovedná iba za svoju reakciu, ktorú vyjadrím k vašim činom. Preto som dospela k záveru, že mojou povinnosťou je zostať pokojná a nechať každého, nech si vyrieši, čo je jeho:
Môžem pracovať len na sebe, vy máte všetky zdroje potrebné na vyriešenie svojich životov.
Svoju radu vám môžem dať len vtedy, ak sa ma opýtate a môžete sa ňou riadiť alebo nie.“ Preto od dnešného dňa prestávam byť: schránkou vašich zodpovedností, vrecom vašej viny, práčkou vašich výčitiek, obhajkyňou vašich chýb, stenou vašich sťažností, strážcom vašich povinností, osobou, ktorá rieši vaše problémy.
Odteraz vás všetkých vyhlasujem za nezávislých a sebestačných dospelých. Usmiala sa, rozpustila si vlasy a začala žiť.